Tradiční páteční shon by jediným, co nás vytrhlo z proudu myšlenek, které se upínaly k takřka nejtěžšímu a dlouho očekávanému zápasu se Svitavami. Nikdo nebyl nemocný, nikdo nebyl zraněný a my mohli po roce tvrdé dřiny změřit síly s družstvem, o kterém si myslíme, že patří ke špičce naší soutěže. Zápas započal po 16:30 a z naší strany se očekával tuhý boj. Tribuna se příjemně plnila a nás hřálo vědomí, že na nás naši blízcí myslí a stojí při nás. Jen si vzpomeňte, kdo jsme byli minulý rok. Nevzpomínáte viďte. My už také ne, jako housenky jsme se vylíhli z kukel, jako motýli teď létáme a sbíráme barvy na svá křídla a vy, vy jste jednou z těch barev…
Proběhlo důkladné rozcvičení a nic nebránilo vzačátku bitvy, kde se střílelo ostrými míči. Naše hvězdy: Vendula Viskupičová, Kristýna Minářová, Aneta Šenkýřová, Lucie a Pavla Totuškovi, Michaela Martináková a naše přespolní hostesky Žaneta Šebrlová, Klára Sedláčková a Nikola Greplová.
První set jsme drželi otěže ve svých rukou. Lehce podceněný začátek utkání ze strany Svitav a výborné podání našich děvčat nám zajistil průběžné vedení po celé trvání setu skonečným výsledkem 25:18. Druhý set jsme také nezačali špatně, avšak při několika nevynucených chybách se skóre nakonec překlopil ve prospěch Svitav – 23:25. Třetí set byl zcela nešťastný, špatné postavení našich děvčat ihned od začátku narušilo souhru celého družstva. Nevynucené chyby se sčítaly, nedařila se obrana a vnohách našich hráček se spíše než obrana objevila obrna. Nic na plat, za chyby se platí a my zaplatili desetibodovým rozdílem na konci třetí sady. Ponaučeny ze svých chyb a za hlasitého nesouhlasu trenéra sdosavadní hrou se děvčata vrátila na hřiště a ukázala, že jsou bojovnice, výsledkem byl vyhraný set vpoměru 25:22 a klidný trenér. Tie-breaky jsou velice těžké, objevily se problémy vpříjmu, nahrávce-kde jsme nebyli schopni nahrát ani balón, ale bohužel i několik zkažených podání, které vyústily vprohraný první zápas. Tedy 2:3 pro Svitavy. Vtomto těžkém pětisetovém zápase bych vyzdvihnul výbornou práci vpoli Venduli Viskupičové, chytrou hru prsty do zadních rohů Anety Šenkýřové a přesné podání Lucie Totuškové. Nebyl čas věšet hlavy, za pár minut začínal druhý zápas!
Skromné rozcvičení a velká chuť hrát odstartovala druhý zápas. Byli jsme takřka nuceni změnit nahrávku a do hřiště se postavila Pavla Totušková, mladší žákyně. Hra plynula a my se dostávali do varu. Opět vlažný začátek Svitavských nám pomohl kvítězství 25:20. Druhý set se jako přes kopírák podobal druhému setu vprvním zápase- 24:26. Pak se ale zžichlínské mašinky začala linout pára. Balón střídal balón a všechny končily ve hřišti Svitav, Neskutečné podání Pavly Totuškové do zadních zón a obrana na síti vytvořily vítěznou vlnu, která nás donesla až na konec čtvrtého setu za stavů 25:14 a 25:20! Tedy 3:1 pro Žichlínek. Dobře odvedená práce Nikči Greplové vroli libera a důležité střídání Kláry Sedláčkové nám beze sporu také pomohly kúspěchu. Míša Martináková začala také výborně pracovat na síti a potrápila protihráčky. Vykřičené hlasivky diváků, rodičů, kamarádů a partnerů našich děvčat došly kzasloužené odměně. Ani naše děvčata nebyla schopna mluvit. Vtu chvíli jsme slovo „únava“ smazaly ze světa. Trenérská slza hrdosti ukápla na palubovku a to byl signál ktomu, abychom to rozpustili a odešli se vyspat na zítřejší zápas sLitomyšlí.
Rodičové, zamyslete se nad tím, jaké máte doma bojovnice, poslední rok pro ně musel být hodně náročný. Takřka nevynechaly trénink, nastoupily do nových škol, nehledě ktomu, že toto období je vjejich životě hodně „divoké“. Rozhodně udělaly veliký pokrok ve volejbale, to jim nelze upřít, ale zápasy rozhodně nevyhrávají kvůli tomu. Celá jejich osobnost rozkvetla. Jsou ochotny postavit se za ostatní, vědí, jak povzbudit, když se nedaří. Berou na sebe zodpovědnost. Komunikace uvnitř týmu funguje na jedničku. Neznám družstvo, které by mělo tolik srdcařek! Srdce, láska ke sportu a důvěra ke spoluhráčkám a trenérovi vítězí nad technikou. Jen si vzpomeňme na poslední MS vhokeji bez našich hvězd, které se neobtěžovali přijet, neznámá jména týmu vybojovala svou pílí zlato. Podporujte tedy své dcery vtom, co dělají. Dělají to rády a dělají to sakra dobře!
Petr Matějka
Proběhlo důkladné rozcvičení a nic nebránilo vzačátku bitvy, kde se střílelo ostrými míči. Naše hvězdy: Vendula Viskupičová, Kristýna Minářová, Aneta Šenkýřová, Lucie a Pavla Totuškovi, Michaela Martináková a naše přespolní hostesky Žaneta Šebrlová, Klára Sedláčková a Nikola Greplová.První set jsme drželi otěže ve svých rukou. Lehce podceněný začátek utkání ze strany Svitav a výborné podání našich děvčat nám zajistil průběžné vedení po celé trvání setu skonečným výsledkem 25:18. Druhý set jsme také nezačali špatně, avšak při několika nevynucených chybách se skóre nakonec překlopil ve prospěch Svitav – 23:25. Třetí set byl zcela nešťastný, špatné postavení našich děvčat ihned od začátku narušilo souhru celého družstva. Nevynucené chyby se sčítaly, nedařila se obrana a vnohách našich hráček se spíše než obrana objevila obrna. Nic na plat, za chyby se platí a my zaplatili desetibodovým rozdílem na konci třetí sady. Ponaučeny ze svých chyb a za hlasitého nesouhlasu trenéra sdosavadní hrou se děvčata vrátila na hřiště a ukázala, že jsou bojovnice, výsledkem byl vyhraný set vpoměru 25:22 a klidný trenér. Tie-breaky jsou velice těžké, objevily se problémy vpříjmu, nahrávce-kde jsme nebyli schopni nahrát ani balón, ale bohužel i několik zkažených podání, které vyústily vprohraný první zápas. Tedy 2:3 pro Svitavy. Vtomto těžkém pětisetovém zápase bych vyzdvihnul výbornou práci vpoli Venduli Viskupičové, chytrou hru prsty do zadních rohů Anety Šenkýřové a přesné podání Lucie Totuškové. Nebyl čas věšet hlavy, za pár minut začínal druhý zápas!Skromné rozcvičení a velká chuť hrát odstartovala druhý zápas. Byli jsme takřka nuceni změnit nahrávku a do hřiště se postavila Pavla Totušková, mladší žákyně. Hra plynula a my se dostávali do varu. Opět vlažný začátek Svitavských nám pomohl kvítězství 25:20. Druhý set se jako přes kopírák podobal druhému setu vprvním zápase- 24:26. Pak se ale zžichlínské mašinky začala linout pára. Balón střídal balón a všechny končily ve hřišti Svitav, Neskutečné podání Pavly Totuškové do zadních zón a obrana na síti vytvořily vítěznou vlnu, která nás donesla až na konec čtvrtého setu za stavů 25:14 a 25:20! Tedy 3:1 pro Žichlínek. Dobře odvedená práce Nikči Greplové vroli libera a důležité střídání Kláry Sedláčkové nám beze sporu také pomohly kúspěchu. Míša Martináková začala také výborně pracovat na síti a potrápila protihráčky. Vykřičené hlasivky diváků, rodičů, kamarádů a partnerů našich děvčat došly kzasloužené odměně. Ani naše děvčata nebyla schopna mluvit. Vtu chvíli jsme slovo „únava“ smazaly ze světa. Trenérská slza hrdosti ukápla na palubovku a to byl signál ktomu, abychom to rozpustili a odešli se vyspat na zítřejší zápas sLitomyšlí.Rodičové, zamyslete se nad tím, jaké máte doma bojovnice, poslední rok pro ně musel být hodně náročný. Takřka nevynechaly trénink, nastoupily do nových škol, nehledě ktomu, že toto období je vjejich životě hodně „divoké“. Rozhodně udělaly veliký pokrok ve volejbale, to jim nelze upřít, ale zápasy rozhodně nevyhrávají kvůli tomu. Celá jejich osobnost rozkvetla. Jsou ochotny postavit se za ostatní, vědí, jak povzbudit, když se nedaří. Berou na sebe zodpovědnost. Komunikace uvnitř týmu funguje na jedničku. Neznám družstvo, které by mělo tolik srdcařek! Srdce, láska ke sportu a důvěra ke spoluhráčkám a trenérovi vítězí nad technikou. Jen si vzpomeňme na poslední MS vhokeji bez našich hvězd, které se neobtěžovali přijet, neznámá jména týmu vybojovala svou pílí zlato. Podporujte tedy své dcery vtom, co dělají. Dělají to rády a dělají to sakra dobře!Petr Matějka