Poslední domácí turnaj …

… odehráli ve sváteční pondělí na domácí půdě mladší žáci. Čekali je velmi těžcí soupeři – Brandýs nad Orlicí, Česká Třebová a Ústí nad Orlicí.

Žichlínek – Ústí nad Orlicí 1:3

Po ne uplně šťastném prvním poločase, kdy se naši kluci ještě těžko dostávali do tempa, podlehli výběru okresního města poměrem 1:3. Za Žichlínek skóroval jako jediný Ondra Doleček.

Žichlínek – Brandýs 1:1 + výhra na penalty

S Brandýsem to měl být lehčí zápas, nežli ten úvodní s Ústím, ale brandýský „Jeník“ na pozici stopera veškeré naše útočné akce hatil. V poločase jsme prohrávali 0:1 a bylo nutno se sebrat a uhrát s Brandýsem na domácím turnaji nějaký bod. Ve druhém poločase se nádherně z levého křídla trefil Vojta Krňávek a vynutili jsme si prodloužení ve formě penaltového rozstřelu. V tom nás velmi dobře podržel náš gólman Pavel Hloušek a i díky němu jsme si ze zápasu odnesli do tabulky dva body.

Žichlínek – Česká Třebová 5:6

Nejtěžší nakonec. Tedy doufali jsme, že nám Ústí tu Českou tak trošku unaví, což se potvrdilo v prvním poločase, který jsme jasně vyhráli, protože jsme třebovské rozstříleli poměrem 4:1. Kluci i trenéři z České Třebové ztráceli nervy a jedna z jejich poznámek („Přece se nenecháme porazit nějakým pitomým Žichlínkem“) nám dala do příštích zápasu motivaci tento tým porážet, už jenom kvůli této nesportovní poznámce. V koncovce se hráči Třebové zvedli fyzicky i psychicky a porazili nás 6:5.

V posledním domácím turnaji jsme tedy uhráli „jen“ čtvrté místo, ale kluky nutno pochválit, hráli dobře, i když je pořád co zlepšovat.

Speciální pochvaly patří těmto našim hráčům:

David Slouka – za práci obránce, když mu to náš brankář dělal dost těžké 🙂

Adam Schembera – za velmi dobré nahrávky záložníkům

Tadeáš Zemach – za bojovnost

Tadeáš Bureš – za práci středového záložníka a spoustu naběhaných kilometrů

Po ne uplně šťastném prvním poločase, kdy se naši kluci ještě těžko dostávali do tempa, podlehli výběru okresního města poměrem 1:3. Za Žichlínek skóroval jako jediný Ondra Doleček.
S Brandýsem to měl být lehčí zápas, nežli ten úvodní s Ústím, ale brandýský „Jeník“ na pozici stopera veškeré naše útočné akce hatil. V poločase jsme prohrávali 0:1 a bylo nutno se sebrat a uhrát s Brandýsem na domácím turnaji nějaký bod. Ve druhém poločase se nádherně z levého křídla trefil Vojta Krňávek a vynutili jsme si prodloužení ve formě penaltového rozstřelu. V tom nás velmi dobře podržel náš gólman Pavel Hloušek a i díky němu jsme si ze zápasu odnesli do tabulky dva body.
Nejtěžší nakonec. Tedy doufali jsme, že nám Ústí tu Českou tak trošku unaví, což se potvrdilo v prvním poločase, který jsme jasně vyhráli, protože jsme třebovské rozstříleli poměrem 4:1. Kluci i trenéři z České Třebové ztráceli nervy a jedna z jejich poznámek („Přece se nenecháme porazit nějakým pitomým Žichlínkem“) nám dala do příštích zápasu motivaci tento tým porážet, už jenom kvůli této nesportovní poznámce. V koncovce se hráči Třebové zvedli fyzicky i psychicky a porazili nás 6:5.
V posledním domácím turnaji jsme tedy uhráli „jen“ čtvrté místo, ale kluky nutno pochválit, hráli dobře, i když je pořád co zlepšovat.