Psalo se 2. října roku 2011. Neklidné spaní provázelo hráčky Žichlínského volejbalu po celou noc. Není se čemu divit, vždyť zítra je čekal tak dlouho očekávaný první zápas. Jejich soupeřem byly Pardubice, stříbrné medailistky loňské sezóny.
Asfalt hučel pod koly a evangelický sbor českého rozhlasu Vltava nám krátil cestu. Děvčata zabraná do učení nevědomky mačkající si nervozitou stránky. Lehce předčasný příjezd nám dopřál skromnou aklimatizaci a rozcvičku dle našeho gusta. Uvnitř jsme si přemítali, zdali jsme udělali vše, co bylo vnašich silách, ale již teď vám mohu prozradit, že naše obavy byly zbytečné.
Nastoupili jsme vzákladní sestavě: smeč – Lucka Totušková, Aneta Šenkýřová; blok – Žaneta Šebrlová, Michaela Martináková a Pavla Totušková; náhra – Kristýna Minářová; univerzál – Vendula Viskupičová.
Již od prvních balonů byla vidět volejbalová vyspělost obou týmů. Pardubice vždy odskočily o dva až čtyři body, ale dokázali jsme je dotáhnout, ba předehnat. Zápas byl plný zvratů. Dobré zákroky střídaly lepší a ty ještě lepší. Vendula Viskupičová ukázala své letecké umění, když ztakřka nehratelných balonů vykřesala opět naději na pokračování hry. Prvotní nasazení nepolevovalo, zvláště pak když nás svou výbornou hrou vzadní části hřiště podržela Pavla Totušková sAnetou Šenkýřovou. Chytrou hrou soupeře respektive „zaléváním“,na které jsme nemohli najít odpověď, jsme se dostali na stav setů 2:2 a začal tie-break. Neúnavné a dychtící po vítězství se žichlíňačky vrhly na soupeře, díky výborné práci na síti jsme dokázali strhnout vývoj na svou stranu a vyhrát!
Hodinová pauza přišla kduhu každé zhráček. Domácí cukroví zdílny paní Viskupičové nám dodalo dobrou náladu. Vyslunili jsme se před tělocvičnou a pak hurá na ně!
Druhý zápas byl rozehrán znaší strany lehce vlažně, dlouhá a zmého pohledu předlouhá série chyb nás stála tři šedivé vlasy a nepříznivý stav 0:2. Děvčatům se nedá upřít snaha, nebo kuráž. Občas by však neuškodila trocha koncentrace a naslouchání. Jako mávnutím kouzelného proutku se změnila situace a my servírovali jednu trpkou mičudu za druhou na pardubickou stranu. Geniálním podáním ze žichlínské dílny Aneta Šenkýřová mazala soupeři úsměv. Řekli jsme si, že nebudeme přemýšlet coby kdyby a hrajeme na tie-break. A vida 2:2 !!!
Lítý boj však nakonec nepadl vnáš klín a museli jsme se spokojit stím, co jsme předvedli. Dle mého názoru nebyl důvod věšet hlavy. Zasloužené body jsme si rozdělili a to spravedlivě! Je nutno ocenit bojovnost a výkony našich děvčat, vždyť vesnička od Lanškrouna se tu úctyhodně pobila skrajským velkoměstem!
Více na: www.volejbalzichlinek.ic.cz
Asfalt hučel pod koly a evangelický sbor českého rozhlasu Vltava nám krátil cestu. Děvčata zabraná do učení nevědomky mačkající si nervozitou stránky. Lehce předčasný příjezd nám dopřál skromnou aklimatizaci a rozcvičku dle našeho gusta. Uvnitř jsme si přemítali, zdali jsme udělali vše, co bylo vnašich silách, ale již teď vám mohu prozradit, že naše obavy byly zbytečné.Nastoupili jsme vzákladní sestavě: smeč – Lucka Totušková, Aneta Šenkýřová; blok – Žaneta Šebrlová, Michaela Martináková a Pavla Totušková; náhra – Kristýna Minářová; univerzál – Vendula Viskupičová.Již od prvních balonů byla vidět volejbalová vyspělost obou týmů. Pardubice vždy odskočily o dva až čtyři body, ale dokázali jsme je dotáhnout, ba předehnat. Zápas byl plný zvratů. Dobré zákroky střídaly lepší a ty ještě lepší. Vendula Viskupičová ukázala své letecké umění, když ztakřka nehratelných balonů vykřesala opět naději na pokračování hry. Prvotní nasazení nepolevovalo, zvláště pak když nás svou výbornou hrou vzadní části hřiště podržela Pavla Totušková sAnetou Šenkýřovou. Chytrou hrou soupeře respektive „zaléváním“,na které jsme nemohli najít odpověď, jsme se dostali na stav setů 2:2 a začal tie-break. Neúnavné a dychtící po vítězství se žichlíňačky vrhly na soupeře, díky výborné práci na síti jsme dokázali strhnout vývoj na svou stranu a vyhrát!Hodinová pauza přišla kduhu každé zhráček. Domácí cukroví zdílny paní Viskupičové nám dodalo dobrou náladu. Vyslunili jsme se před tělocvičnou a pak hurá na ně!
Druhý zápas byl rozehrán znaší strany lehce vlažně, dlouhá a zmého pohledu předlouhá série chyb nás stála tři šedivé vlasy a nepříznivý stav 0:2. Děvčatům se nedá upřít snaha, nebo kuráž. Občas by však neuškodila trocha koncentrace a naslouchání. Jako mávnutím kouzelného proutku se změnila situace a my servírovali jednu trpkou mičudu za druhou na pardubickou stranu. Geniálním podáním ze žichlínské dílny Aneta Šenkýřová mazala soupeři úsměv. Řekli jsme si, že nebudeme přemýšlet coby kdyby a hrajeme na tie-break. A vida 2:2 !!!Lítý boj však nakonec nepadl vnáš klín a museli jsme se spokojit stím, co jsme předvedli. Dle mého názoru nebyl důvod věšet hlavy. Zasloužené body jsme si rozdělili a to spravedlivě! Je nutno ocenit bojovnost a výkony našich děvčat, vždyť vesnička od Lanškrouna se tu úctyhodně pobila skrajským velkoměstem!Více na: www.volejbalzichlinek.ic.cz
