Zdej\u0161\u00ed krajina byla v po\u010d\u00e1tc\u00edch sv\u00e9ho trval\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed charakteristick\u00e1 rozlehl\u00fdmi pohrani\u010dn\u00edmi hvozdy mezi \u010cechami a Moravou a obchodn\u00edmi cestami, kter\u00e9 byly na p\u0159\u00edhodn\u00fdch m\u00edstech chr\u00e1n\u011bny hrady a tvrzemi. P\u0159\u00edhodn\u00fdm reli\u00e9fem zdej\u0161\u00ed krajiny, kudy nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00edm \u00fazem\u00edm jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti T\u0159ebovsk\u00e9 kotliny zvolna prot\u00e9k\u00e1 \u0159eka Moravsk\u00e1 S\u00e1zava, byly d\u00e1ny z\u00e1sadn\u00ed p\u0159edpoklady pro vznik pohrani\u010dn\u00ed stezky a pozd\u011bji tak\u00e9 pro jej\u00ed nutnou ochranu a s n\u00ed rovn\u011b\u017e prvn\u00ed zm\u00ednky o po\u010d\u00e1tc\u00edch historie na\u0161\u00ed obce.<\/p>\n\n\n\n
\u00dazem\u00ed zdej\u0161\u00ed je v historick\u00fdch pramenech z p\u0159ed koloniza\u010dn\u00edho obdob\u00ed p\u0159elomu 13. – 14. stolet\u00ed p\u0159ipom\u00edn\u00e1no jako sou\u010d\u00e1st kr\u00e1lovsk\u00e9ho majetku a to p\u0159edev\u0161\u00edm v souvislosti se str\u00e1\u017en\u00edm hradem a p\u0159ilehl\u00fdm dvorcem. Dal\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky nejen o po\u010d\u00e1tc\u00edch na\u0161\u00ed obce, ale i o nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed jsou datov\u00e1ny k roku 1304, kdy bylo panstv\u00ed Lan\u0161persko – lan\u0161krounsk\u00e9 darov\u00e1no \u010desk\u00fdm kr\u00e1le V\u00e1clavem II. kl\u00e1\u0161teru Zbraslavsk\u00e9mu. V t\u00e9to darovac\u00ed listin\u011b nach\u00e1z\u00edme zm\u00ednku o \u017dichl\u00ednku – tehdy Sichlingsdorf.<\/p>\n\n\n\n
Kolonizaci \u00fazem\u00ed prov\u00e1d\u011bli v regionu p\u00e1ni z Drnholce, jejich\u017e d\u00edlem byl i vznik \u017dichl\u00ednku, co\u017e m\u00e1me v tomto p\u0159\u00edpad\u011b dokonce potvrzeno i p\u00edsemn\u011b. Roku 1364 p\u0159edstoupil \u017eichlinsk\u00fd rycht\u00e1\u0159 Otto de Lapide (\u010desk\u00fd ekvivalent jeho latinizovan\u00e9ho jm\u00e9na by zn\u011bl Ota z Kamene) a p\u0159ednesl sv\u00e9 nov\u00e9 vrchnosti – litomy\u0161lsk\u00e9mu biskupovi Janu ze St\u0159edy – \u017e\u00e1dost o potvrzen\u00ed star\u00e9ho privilegia na zdej\u0161\u00ed rychtu. Jan ze St\u0159edy, kter\u00fd z\u00edskal Lan\u0161krounsko a Lan\u0161persko pro sv\u00e9 n\u00e1stupce sm\u011bnou se Zbraslavsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem roku 1358, rycht\u00e1\u0159i Ottovi vyhov\u011bl a d\u00edky jeho potvrzen\u00ed se dozv\u00edd\u00e1me i \u010d\u00e1st z obsahu nejstar\u0161\u00edho rycht\u00e1\u0159sk\u00e9ho hamfe\u0161tu v cel\u00e9m regionu. Biskup se ve sv\u00e9m potvrzen\u00ed zmi\u0148uje o tom, \u017ee mu rycht\u00e1\u0159 p\u0159edlo\u017eil starou v\u00fdsadn\u00ed listinu na rychtu vydanou p\u00e1ny He\u0159manem a Old\u0159ichem z Drnholce pro rycht\u00e1\u0159e v \u017dichl\u00ednku a jeho d\u011bdice. P\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm svobodn\u00e9 rychty v dob\u011b Ottov\u011b bylo pr\u00e1vo ponechat si t\u0159etinu ze v\u0161ech j\u00edm ulo\u017een\u00fdch pokut, dva svobodn\u00e9 l\u00e1ny, \u010dty\u0159iadvacet prut\u016f rol\u00ed poplatn\u00fdch, svobodn\u00fd ml\u00fdn o dvou kolech s vlastn\u00edm potokem a povinnost platit p\u0159i kr\u00e1lovsk\u00e9 berni kopu pra\u017esk\u00fdch gro\u0161\u016f. Nav\u00edc biskup p\u0159idal k rycht\u011b tak\u00e9 pr\u00e1vo honit svobodn\u011b v okoln\u00edch les\u00edch zv\u011b\u0159. Za husitsk\u00fdch v\u00e1lek litomy\u0161lsk\u00e9 biskupstv\u00ed zaniklo a jeho statky z\u00edskali sv\u011bt\u0161t\u00ed \u0161lechtici. Od druh\u00e9 poloviny 15. stolet\u00ed dr\u017eeli Lan\u0161krounsko Kostkov\u00e9 z Postupic a s\u0148atkem je na za\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed z\u00edskali Pern\u0161tejnov\u00e9. Roku 1541 vydal pro obyvatele \u017dichl\u00ednku tehdej\u0161\u00ed dr\u017eitel panstv\u00ed Jan z Pern\u0161t\u011bjna privilegium, j\u00edm\u017e jim ponechal k svobodn\u00e9mu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1st potoka (Moravsk\u00e1 S\u00e1zava) jako n\u00e1hradu za to, \u017ee byla ve vsi na \u0159ece postavena valcha pro lan\u0161krounsk\u00e9 souken\u00edky.<\/p>\n\n\n\n
Roku 1561 z\u00edskal rychtu v \u017dichl\u00ednku rod Viktor\u00edn\u016f, kter\u00fd ji dr\u017eel a\u017e do roku 1886, kdy jej\u00ed posledn\u00ed majitel rozparceloval pozemky mezi jednotliv\u00e9 hospod\u00e1\u0159e. Po n\u00e1stupu Karla z Lichten\u0161tejna, coby nov\u00e9ho dr\u017eitele panstv\u00ed, se poloha p\u016fvodn\u00ed star\u00e9 rychty zal\u00edbila vrchnostensk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed ji roku 1624 s Kry\u0161tofem Viktor\u00ednem sm\u011bnili za vrchnostensk\u00fd dv\u016fr na doln\u00edm konci vesnice. Starou budovu n\u011bkdej\u0161\u00ed rychty pot\u00e9 nechali strhnout a p\u0159estav\u011bt na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy. Nov\u00e1 rychta pro\u0161la dvoj\u00ed p\u0159estavbou, prvn\u00ed po po\u017e\u00e1ru roku 1668 a druhou (rovn\u011b\u017e o po\u017e\u00e1ru) roku 1878. Vrchnostensk\u00fd dv\u016fr byl roku 1926 v r\u00e1mci pozemkov\u00e9 reformy rozparcelov\u00e1n a prod\u00e1n \u0161esti \u010desk\u00fdm rodin\u00e1m. Pro jejich d\u011bti byla roku 1927 z\u0159\u00edzena v budov\u011b dvora men\u0161inov\u00e1 \u0161kola, kter\u00e1 zde p\u016fsobila a\u017e do roku 1938. \u010cesk\u00e9 obyvatelstvo v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed p\u0159edstavovalo asi desetinu z celkov\u00e9ho po\u010dtu sedmi stovek obyvatel obce.<\/p>\n\n\n\n
Jedn\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch miln\u00edk\u016f v d\u011bjin\u00e1ch \u017dichl\u00ednku byla stavba olomoucko-pra\u017esk\u00e9 dr\u00e1hy v letech 1842-45. N\u00e1dra\u017e\u00ed, kter\u00e9 v t\u00e9to dob\u011b vzniklo v obci, neslo pojmenov\u00e1n\u00ed po vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm Lan\u0161krounu. Teprve roku 1876 byla stanice p\u0159ejmenov\u00e1na na Sichelsdorf (\u017dichl\u00ednek). Roku 1924 n\u00e1dra\u017en\u00ed budova vyho\u0159ela a byla obnovena, av\u0161ak ji\u017e roku 1930 do\u0161lo k jej\u00edmu zru\u0161en\u00ed. D\u00e1le se pou\u017e\u00edvala jen jako zast\u00e1vka a n\u00e1kladi\u0161t\u011b, ale i to bylo v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech zru\u0161eno a z\u016fstala zde pouh\u00e1 zast\u00e1vka. Prvn\u00ed vlak byl v \u017dichl\u00ednku uv\u00edt\u00e1n s velkou sl\u00e1vou 20. srpna 1845, kdy byla pomoc\u00ed kulis postavena slavobr\u00e1na, korunovan\u00e1 v\u011b\u017eemi s cimbu\u0159\u00edm a ozdoben\u00e1 zemsk\u00fdmi znaky, nebo\u0165 zde vlak vstupoval na \u010deskou p\u016fdu.<\/p>\n\n\n\n
Dal\u0161\u00edm p\u0159elomov\u00fdm obdob\u00edm v \u017eivot\u011b obce byl konec druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy byl \u017dichl\u00ednek dos\u00eddlen z vnitrozem\u00ed. Kr\u00e1tce po osvobozen\u00ed, roku 1946, byla zprovozn\u011bna dodnes funguj\u00edc\u00ed kafilerie. Za\u010d\u00e1tkem pades\u00e1t\u00fdch let se po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch probl\u00e9mech ustavilo m\u00edstn\u00ed jednotn\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 dru\u017estvo, do n\u011bho\u017e se v polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let integrovala v\u0161echna okoln\u00ed JZD. V roce 1982 slou\u010den\u00edm dal\u0161\u00edch dru\u017estev v \u017dichl\u00ednku, Lukov\u00e9 a Tatenic\u00edch vzniklo JZD budoucnost \u017dichl\u00ednek, kter\u00e9 se pozd\u011bji transformovalo na dne\u0161n\u00ed ZOD \u017dichl\u00ednek. Obec m\u00e1 zabezpe\u010deny in\u017een\u00fdrsk\u00e9 s\u00edt\u011b – ve\u0159ejn\u00fd vodovod, rozvody zemn\u00edho plynu, telefon a kabelov\u00fd televizn\u00ed rozvod. V letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch roku 1997 byl i \u017dichl\u00ednek zasa\u017een velkou povodn\u00ed. Pam\u00e1tk\u00e1m v obcidominuje stavba kostela Narozen\u00ed sv. Jana K\u0159titele. Kostel je v obci poprv\u00e9 p\u0159ipom\u00edn\u00e1m roku 1380 jako fili\u00e1ln\u00ed do Lan\u0161krouna. Podle zpr\u00e1vy z konce sedmdes\u00e1t\u00fdch let 17. stolet\u00ed byl kostel v \u017dichl\u00ednku d\u0159ev\u011bn\u00fd a jeho sou\u010dasn\u00e1 podoba poch\u00e1z\u00ed z roku 1725. V roce 1769 byla ve vsi z\u0159\u00edzena lokalie, kter\u00e1 byla teprve roku 1859 pov\u00fd\u0161ena na farnost. Farn\u00ed budova byla postavena roku 1769. Roku 1795 byl v okol\u00ed kostela z\u0159\u00edzen h\u0159bitov. Prvn\u00ed zm\u00ednky o zdej\u0161\u00ed \u0161kole poch\u00e1zej\u00ed z roku 1694. Nov\u00e1 budova \u0161koly byla postavena roku 1795. Sou\u010dasn\u00e1 stavba, dodnes slou\u017e\u00edc\u00ed sv\u00e9mu \u00fa\u010delu, byla vybudov\u00e1na v letech 1908-09.Do roku 1919 st\u00e1ly na prostranstv\u00ed p\u0159ed n\u00ed pomn\u00edky c\u00edsa\u0159i Josefu II. a Franti\u0161ku Josefovi I., kter\u00e9 v\u0161ak padly za ob\u011b\u0165 obrazoborectv\u00ed t\u00e9to p\u0159evratn\u00e9 doby. Mezi c\u00edrkevn\u00ed pam\u00e1tky v obci pat\u0159\u00ed dv\u011b sochy stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed kostelem, a to socha sv. Jana Nepomuck\u00e9ho z roku 1755 a mlad\u0161\u00ed sv. Jana Evangelisty z roku 1769. Souso\u0161\u00ed Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice z roku 1778 se nach\u00e1z\u00ed pobl\u00ed\u017e silnice do Rychnova na Morav\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Ur\u010ditou zaj\u00edmavost\u00ed, po n\u00ed\u017e bohu\u017eel nez\u016fstalo prakticky ani stopy, je existence hradu \u010di tvrze Krotenful na ji\u017en\u00edm konci obce. Jedin\u00e1 v\u00fdslovn\u00e1 p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z roku 1378, kdy tvrz dr\u017eeli lan\u0161kroun\u0161t\u00ed augustini\u00e1ni. Roku 1460 se v potvrzen\u00ed augustini\u00e1nsk\u00fdch statk\u016f mluv\u00ed ji\u017e jen o vsi Krotenful, kter\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b pozd\u011bji splynula se \u017dichl\u00ednkem. Samotn\u00e9 torzo tvrzi\u0161t\u011b bylo zni\u010deno v souvislosti se stavbou \u017eeleznice, kdy bylo pou\u017eito ke stavb\u011b n\u00e1spu. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti spjat\u00e9 se \u017dichl\u00ednkem pat\u0159\u00ed mj. Wenzel Bernard Appel (*1815 v \u017dichl\u00ednku), d\u011bkan a probo\u0161t kl\u00e1\u0161tera v Reichersbergu, nositel Leopoldova ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du (1891) a dal\u0161\u00ed duchovn\u00ed, Adalbert Janisch (*1805 v \u017dichl\u00ednku), far\u00e1\u0159 v Seckau, vyznamenan\u00fd Franti\u0161kem Josefem I. roku 1880 zlat\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem za z\u00e1sluhy. Pozoruhodnou osobnost\u00ed byl rovn\u011b\u017e Berhnard Kratschemer (1832 v \u017dichl\u00ednku – 1905 ve V\u00eddni), intendant prvn\u00ed t\u0159\u00eddy u technick\u00e9ho a administrativn\u00edho komit\u00e9tu a autor p\u0159\u00edru\u010dky pro z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed (1889), kter\u00fd se vypracoval v c. a k. arm\u00e1d\u011b pro sou\u010dasn\u00edky do v\u00fdznamn\u00e9 pozice.<\/p>\n\n\n\n
Zanikl\u00e1 ves s dvorem a vodn\u00edm hradem st\u00e1vala v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti katastru \u017dichl\u00ednku. V m\u00edstech zanikl\u00e9 vsi a dvora je dnes nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z\u00e1stavby \u017dichl\u00ednku, kterou n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo a\u017e do r. 1945 naz\u00fdvalo Krotfule. Zanikl\u00fd hrad st\u00e1val jihov\u00fdchodn\u011b od t\u011bchto m\u00edst, ale a\u017e za \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u00ed na prav\u00e9m b\u0159ehu Moravsk\u00e9 S\u00e1zavy cca 100 – 150 m jihov\u00fdchod od m\u00edsta, kde \u017eeleznice p\u0159emos\u0165uje tuto \u0159eku (parc. \u010d. 1072\/1, 1307\/1, 964\/3).<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed zm\u00ednka o Krotenfulu poch\u00e1z\u00ed z roku 1371, kdy litomy\u0161lsk\u00fd biskup Petr Jelito v\u011bnuje nov\u011b zalo\u017een\u00e9mu augustini\u00e1nsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru v Lan\u0161kroun\u011b dv\u016fr Cronvelt (CDM XI, \u010d. 8, s. 555)). V roce 1378 je mezi majetky tohoto kl\u00e1\u0161tera uveden i hrad „Kronfeld“, co\u017e je jedin\u00e1 v\u00fdslovn\u00e1 zm\u00ednka o existenci tohoto hradu (CDM XI, \u010d. 111,s. 100). Dv\u016fr „Kronweld“ jako majetek kl\u00e1\u0161tera se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 je\u0161t\u011b v roce 1393 (CDMXII, \u010d. 154, s. 145). Uveden\u00e9 jm\u00e9no hradu a dvora (v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu korunn\u00ed tedy kr\u00e1lovsk\u00e9 pole) se zd\u00e1 nasv\u011bd\u010dovat tomu, \u017ee hrad vznikl v dob\u011b, kdy Lan\u0161krounsko je\u0161t\u011b jako kr\u00e1lovsk\u00fd majetek bylo kolonizov\u00e1no (p\u0159elom 13. a 14. stolet\u00ed), snad byl zpo\u010d\u00e1tku centrem t\u00e9to koloniza\u010dn\u00ed \u010dinnosti a plnil i str\u00e1\u017en\u00ed funkci p\u0159i nedalek\u00e9 \u010desko-moravsk\u00e9 hranici. Po vybudov\u00e1n\u00ed m\u011bsta Lan\u0161krouna a dokon\u010den\u00ed kolonizace z\u0159ejm\u011b ztratil v\u00fdznam, a proto n\u011bm chyb\u011bj\u00ed \u00fadaje v p\u00edsemn\u00fdch pramenech. Jak\u00fdm zp\u016fsobem ho z\u00edskal Petr Jelito, nen\u00ed zn\u00e1mo. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee v dob\u011b, kdy hrad byl ji\u017e majetkem lan\u0161krounsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, jeho p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no ztratilo smysl a n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo si ho transformovalo do podoby Krotenful (\u010desky \u017dab\u00ed mo\u010d\u00e1l), co\u017e odpov\u00eddalo jeho poloze v mo\u010d\u00e1lech na soutoku Moravsk\u00e9 S\u00e1zavy a Lukovsk\u00e9ho potoka. Dal\u0161\u00ed osudy hradu nejsou zn\u00e1my.<\/p>\n\n\n\n
Po skon\u010den\u00ed husitsk\u00fdch v\u00e1lek, v kter\u00fdch byl zni\u010den lan\u0161krounsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter, hrad ovl\u00e1dla skupina bojovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159epadli a vydrancovali v roce 1438 nedalek\u00fd moravsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter Koruna Panny Marie u Kras\u00edkova. Zda se jednalo o skupinu husit\u016f, kter\u00e1 i po Lipanech cht\u011bla pokra\u010dovat v boji proti c\u00edrkvi, \u010di zda \u0161lo jen o loupe\u017en\u00edky, jak jsou ozna\u010dov\u00e1ni v soudob\u00fdch pramenech, nelze jednozna\u010dn\u011b ur\u010dit. Po roce 1451, kdy cel\u00e9 lan\u0161persk\u00e9 panstv\u00ed z\u00edskal do z\u00e1stavy Zden\u011bk Kostka z Postupic, vypravil se proti pos\u00e1dce hradu, hrad dobyl a velitele pos\u00e1dky Trn\u00e1vku pr\u00fd dal uv\u011bznit na Pot\u0161tejn\u011b. P\u0159i t\u00e9to vojensk\u00e9 akci byl z\u0159ejm\u011b hrad zni\u010den. V roce 1460, kdy kr\u00e1l Ji\u0159\u00ed form\u00e1ln\u011b potvrzoval majetky lan\u0161krounsk\u00fdch augustini\u00e1n\u016f, se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ji\u017e jen ves Krotenful. Ani tuto ves z\u0159ejm\u011b augustini\u00e1ni s\u00eddl\u00edc\u00ed v Olomouci ji\u017e do sv\u00e9ho majetku nez\u00edskali a ves se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed panstv\u00ed lan\u0161persk\u00e9ho a postupn\u011b splynula se sousedn\u00edm \u017dichl\u00ednkem.<\/p>\n\n\n\n
Rozs\u00e1hl\u00e9 poz\u016fstatky hradu naz\u00fdvan\u00e9ho n\u011bmeck\u00fdm obyvatelstvem Altes Haus (Star\u00fd hrad), i kdy\u017e bez viditeln\u00fdch zbytk\u016f zdiva, existovaly je\u0161t\u011b v roce 1839, kdy byly zachyceny na katastr\u00e1ln\u00ed map\u011b. Z poz\u016fstatk\u016f bylo mo\u017eno poznat, \u017ee se jednalo o dvoud\u00edln\u00fd vodn\u00ed hrad, nikoli men\u0161\u00ed tvrz jak b\u00fdv\u00e1 objekt obvykle ozna\u010dov\u00e1n v dosavadn\u00ed literatu\u0159e. Na severoz\u00e1pad\u011b byl hradn\u00ed are\u00e1l tvo\u0159en\u00fd p\u0159edhrad\u00edm a vlastn\u00edm hradem odd\u011blen od okol\u00ed – ter\u00e9nn\u00ed vlny, kter\u00e1 vypl\u0148uje prostor mezi Moravskou S\u00e1zavou a Lukavsk\u00fdm potokem – 10 m \u0161irok\u00fdm p\u0159\u00edkopem. Za n\u00edm n\u00e1sledovalo p\u0159edhrad\u00ed nepravideln\u00e9 podoby p\u0159ibli\u017en\u011b 25 m \u0161irok\u00e9 a za dal\u0161\u00edm 8 – 12 m \u0161irok\u00fdm p\u0159\u00edkopem vlastn\u00ed hrad na t\u00e9m\u011b\u0159 ov\u00e1ln\u00e9m p\u016fdoryse (pr\u016fm\u011br cca 50 m). \u0160irok\u00e9 okol\u00ed hradu bylo vypln\u011bno ba\u017einami. Popsan\u00e9 zbytky hradu byly zcela zni\u010deny v roce 1842, kdy v jejich t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti byl budov\u00e1n n\u00e1sep \u017eelezni\u010dn\u00ed trati Olomouc – Praha. Hradi\u0161t\u011b bylo tehdy rozvezeno, materi\u00e1l z\u010d\u00e1sti pou\u017eit ke stavb\u011b \u017eelezni\u010dn\u00edho n\u00e1spu, z\u010d\u00e1sti k vyrovn\u00e1n\u00ed ter\u00e9nu. Dnes jsou v m\u00edstech zanikl\u00e9ho hradu jen vlhk\u00e9 louky, \u017e\u00e1dn\u00e9 poz\u016fstatky ji\u017e nejsou patrny.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i likvidaci poz\u016fstatk\u016f hradu byly \u00fadajn\u011b nalezeny r\u016fzn\u00e9 staro\u017eitnosti a zbytky kamenn\u00fdch ost\u011bn\u00ed. Pro pozemky v m\u00edstech zanikl\u00e9ho hradu se a\u017e do odchodu n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva uchoval n\u00e1zev Beim Alten Haus (U star\u00e9ho hradu).<\/p>\n\n\n\n
P\u0159epis kroniky obce \u017dichl\u00ednek z let 1945 – 2005<\/p>\n\n\n\n